A-tým  |  10. duben 2018

Hráčský kádr dozná velkých změn, ale jdeme správným směrem, říká sportovní ředitel Martin Zozulák

Hráčský kádr dozná velkých změn, ale jdeme správným směrem, říká sportovní ředitel Martin Zozulák

V přípravě před končící sezónou se zranil a na post levého křídla první formace se vrátil až v kalendářním roce 2018. Na konci sezóny se tak Martin Zozulák kromě funkcí sportovního ředitele a asistenta trenéra zasloužil o premiérový pardubický postup do play off také jako hráč.

Martine, jak hodnotíš z pozice sportovního ředitele uplynulou sezónu A týmu?
Sezóna se dá hodnotit pouze pozitivně. Splnili jsme si několikaletý cíl, kterým bylo play off. Přestože vývoj sezóny nám ukazoval, že bychom mohli bojovat i o vyšší příčky, tak musíme být spokojení. Samozřejmě vnímáme, že závěr základní části nebyl povedený a zbytečně to hází na celý ročník nepříjemnou kaňku.

O našem postupu rozhodl především úvod sezóny, který jsme měli fantastický. Čím si ho vysvětluješ?
Určitě to má několik důvodů, některé jsou čistě subjektivní a jsou pouze mým dojmem a názorem. Některé lze ale objektivně posoudit a mezi ně patří určitě jednodušší soupeři v prvních utkáních základní části. Věděli jsme, že nás v prvních čtyřech kolech čekají hned třikrát nováčci. Pokud bychom nechtěli z úvodních čtyř kol minimálně devět bodů, byl by to čistý alibismus. Takhle úspěšný vstup do sezóny se samozřejmě promítne do psychiky hráčů a do dalších zápasů jsme pak vstupovali úplně vyměnění, v tomhle hrálo sebevědomí velkou roli. Osobně bych pak pokládal ze klíčové, jakým způsobem jsme dokázali s týmem pracovat v přípravném období, ale toto už je opravdu čistě můj subjektivní názor. Zaměřili jsme se extrémně na týmové pojetí hry a budovali mužstvo, kde budou všichni táhnout za jeden provaz. Toto byl v podstatě jeden z klíčových prvků v srpnové přípravě a promítl se do začátku soutěže. Zároveň měli někteří naši hráči skvělou formu a navíc to byli hráči, od kterých jsme takový bodový příspěvek příliš nečekali. Můžu zmínit například Michala Janečka, který měl nejlepší sezónu v kariéře a přesně v tom úvodu byl jedním z rozhodujících faktorů. A pokud se mám zastavit u jednotlivých hráčů, tak musím vyzdvihnout ještě Kubu Levínského, ve kterém jsme měli po celou sezónu neuvěřitelnou jistotu v brance, a troufám si tvrdit, že moc lepších brankářů v české nejvyšší soutěži není.

Sokol se pak dlouho držel v první pětce Tipsport Superligy. Věřil jsi, že by tohle umístění mohl tým udržet nebo to podle tebe neodpovídalo reálným možnostem týmu?
Pokud bych bral pouze čistě porovnání kvality jednotlivých hráčů, tak jsme všichni věděli, že jsou tady další týmy, které mají o něco větší počet kvalitnějších hráčů a teoreticky by měly být před námi. Nicméně přesně v tomhle je kouzlo sportu a my jsme toto dokázali nahradit jinými aspekty ve hře. Ať už se jedná o zmíněnou týmovost nebo přizpůsobení taktiky. Zároveň si myslím, že mimo první trojice (Mladá Boleslav, Chodov, Vítkovice) se dají hrát vyrovnané zápasy úplně se všemi týmy. Hrát o další umístění je i pro nás za určitých okolností a při dlouhodobé formě klíčových hráčů reálné.

Měsíc před koncem kalendářního roku ale nastala horší pasáž a Sokol začal ztrácet body. Jaké byly podle tebe zpětně důvody?
Myslím si, že nám postupem času trochu upadla morálka v týmu. Do některých zápasů jsme šli s pocitem, že se prostě nějak uhrají. Tady se možná to sebevědomí ze začátku sezóny projevilo negativně a místo toho, abychom dál poctivě dřeli a týmově sbírali další body, tak jsme přestali plnit některé taktické detaily, polevili jsme v tréninku a bohužel naše hra byla obrazem toho, jak přistupujeme k tréninku. Stejně tak nám výrazně klesala týmová soudržnost, kterou jsme se pyšnili v začátku sezóny. Myslím, že se nám to poté povedlo alespoň částečně nastartovat zpět, ale bohužel byla pryč ta lehkost ze začátku sezóny a na každý gól jsme se strašně nadřeli.

Tato situace nakonec vyústila v konec hlavního trenéra Milana Koubka. Jak zpětně hodnotíš tenhle krok? Co to s týmem udělalo?
Hodně mě mrzí, že Milan nedokončil svoji práci. Týmu se v různých pozicích věnoval téměř tři sezóny a jeho konec je bohužel trochu hořký. Týmu to samozřejmě částečně pomohlo, přišli noví trenéři, nový způsob komunikace, nové tréninkové metody. Každého hráče tyto změny musí nakopnout, což byl přesně Milanův záměr. Dopředu věděl, že toto nastane.

Nakonec se A tým ale do play off přece jenom dostal a rozhodnutí přišlo v předposledním kole po výhře nad Libercem. Jaké to byly pocity? 
Pro mě to byla spíš velká satisfakce za všechny ty roky, kdy se nám to nedařilo, protože nám to hodně lidí dokázalo pěkně mlátit o hlavu. Zároveň to pro mě bylo jakési potvrzení toho, že směr, kterým jdeme, je správný.

V play off pak přišel brzký konec s favoritem z Mladé Boleslavi, kterému jste podlehli 0:4 na zápasy. Jak jsi ze své pozice viděl čtvrtfinálovou sérii?
Bohužel na play off se nedá moc připravit, to se musí zažít. Podle toho taky vypadaly první dva zápasy v Boleslavi. Myslím, že jsme se z toho podle slov Ivana Hlinky pěkně pos*ali. V podstatě jsme se báli hrát, dělali jsme jednoduché chyby a spoustu branek jsme si prakticky dali sami. Nepomohly nám samozřejmě ani děsivé začátky utkání, kdy jsme v obou zápasech prohrávali v prvních minutách 0:3 a pak už se zápas jen dohrával. Oproti tomu domácí zápasy byly z naší strany výrazně lepší, zmizela nám ta zmíněná bojácnost a dokázali jsme s Boleslaví alespoň v nějakých pasážích zápasu držet krok. Určitě jsme si vybrali nováčkovskou daň a naše první play off posloužilo hlavně ke sbírání zkušeností.

Udělal bys s trenérským týmem zpětně v play off něco jinak?
Těžko se mi to hodnotí a možná to nebude vypadat dobře vzhledem k tomu, že celá série skončila 0:4 na zápasy, ale asi bychom žádné zásadní změny neudělali. Příprava by proběhla stejně, takticky jsme se snažili reagovat na všechny situace, ale Boleslav nám ukázala svoji kvalitu a to, že je na play off perfektně připravená. Možná jsme se mohli pokusit působit více na psychiku hráčů a jít do zápasů více uvolněně.

Co bylo v této sezóně vůbec nejtěžší? Máš nějaký speciální moment, kdy bylo Sokolu nejhůř?
Pro mě osobně bylo samozřejmě nejtěžší moje zranění a první okamžiky po něm, ale o tom už se napsalo dost. Přímo v sezóně pak byla určitě nejhorší naše série zápasů na začátku kalendářního roku, která vyvrcholila zápasem v Ostravě, kam jsme si jeli pro play off a ani tenhle zápas jsme nezvládli. Po něm mě napadaly různé myšlenky a opravdu jsem se bál, že nám play off letos zase uteče.

Jak bude probíhat následující období po konci letošní a začátkem příští sezóny?
Nová sezóna začala klasicky hned další den po posledním zápase s Mladou Boleslaví a intenzivně pracujeme na veškerých organizačních záležitostech, termínové listině nebo složení realizačního týmu a hráčského kádru. V tuhle chvíli máme kompletně zajištěný realizační tým, kde bude jako hlavní trenér pokračovat Ladislav Štancl. Bohužel se nám po dlouhé době nedaří jednání s jednotlivými hráči a efekt play off nám možná nyní více škodí než pomáhá. Naším cílem bylo hráče nakopnout do další práce a být ještě lepší. To se ale zatím neděje a některé hráče to spíše nakoplo úplně jiným směrem než tím pardubickým. Žádné konkrétní změny ještě veřejně prezentovat nechceme, ale hráčský kádr dozná určitě velkých změn.

Sokol vyhrál pořadí návštěvnosti v základní části a na jeho domácí zápasy přišlo letos v průměru 642 diváků. Co jsi říkal na návštěvy na Dašické?
To je samozřejmě největší odměna za veškerou práci a je radost hrát téměř každý zápas před plným hledištěm. Každý klub říká, že má nejlepší diváky v lize, ale troufám si tvrdit, že u nás to je opravdu realita a diváci jsou naším pomyslným šestým hráčem. Všem, kteří nás jakkoliv v letošní sezóně podporovali, bych chtěl touto cestou poděkovat a zároveň je pozvat na příští superligový ročník. Budeme vás potřebovat a bez vás to určitě nepůjde.

Dále čtěte