Mládež  |  Dorostenci  |  18. březen 2020

„Je příjemné vyhrát, ale rozhodně to není podmínkou", říká trenér dorostenců Milan Koubek

„Je příjemné vyhrát, ale rozhodně to není podmínkou

Milana Koubka pardubičtí fanoušci jistě dobře znají, a to z lavičky mužského A týmu, který vedl dva roky. Pak si dal roční oddech a v letošní sezóně se vrátil do pardubického klubu jako hlavní trenér dorostenecké kategorie. Málomluvný, přísný, ale férový a oblíbený trenér nedává klukům nic zadarmo, ale umí se s nimi i dobře pobavit. Jak hodnotí sezónu svého týmu si můžete přečíst níže.

Jaká byla letošní dorostenecká sezóna?

Letošní ročník se hrál dle nového soutěžního modelu a musím říct, že to byl krok správným směrem. Možná to pro některé kluby znamenalo více plánování a organizace, ale přínos v podobě kvalitních soupeřů potažmo zápasů byl pro nás nenahraditelný.  

Kdybys mě vypíchnout nejlepší a nejhorší moment téhle sezóny, co by to bylo?

Nejlepší moment se mi hledá těžce, protože s touto prima partou jich bylo během sezóny opravdu hodně. Napadá mě třeba, jak mě chlapci zasvětili do tajů Instagramu.

Nejhorší moment sezony je za dané situace lehce definovatelný, na druhou stranu to beru, jako nutný krok. Věřím, že se situace brzy vrátí do normálu a budeme moci opět začít s přípravou na další sezónu.

Před třemi lety jsi byl hlavním trenérem mužského A týmu Sokolů. Jak velký rozdíl ty jako trenér pociťuješ mezi tréninkem u dorostenců a u mužů?

Jeden z největší rozdílů je orientace a tlak na výsledek. U “A” týmu je to jedná z hlavních priorit, kdežto v dorostenecké kategorii je příjemné vyhrát, ale rozhodně to není podmínkou.

Dorostenecká kategorie je v Pardubicích první, o které lze říct, že se v ní skutečně začíná dělat sport, takže t na kluky klade jisté nároky. Jak se podle tebe hráči s tou změnou nároků vyrovnávají?

Ano, je to tak, od této kategorie se snažíme nastavit stejný režim, který je čeká v dalších letech v juniorech a v “A” týmu. Nechceme jít cestou maximálního zatížení, aniž by každý věděl, jak má zdravě trénovat, regenerovat a pečovat o své tělo.  To vše vede k tomu, že v některém tréninku nejsou kluci tolik se svojí milovanou hokejkou, ale věřím, že to je cesta k prevenci před zraněním a k sportovní dlouhověkosti. Každý z hráčů i rodičů to přijal pozitivně.

Letos poprvé jsi měl v dorostencích hráče, kteří prošli naší akademií pro talentované hráče. Jak hodnotíš jejich předešlou přípravu, kvality. Je s nimi například jiná spolupráce než s hráči, kteří v akademii nebyli?

Nejdříve bych rád uvedl, že absolvování akademie sám o sobě nic nezaručuje, a každý musí na sobě dál tvrdě pracovat. Když porovnám hráče, kteří akademií prošli, tak mají určitě náskok v tom, jak správně trénovat. U některých byla vidět i vyšší kvalita v herních a koordinačních dovednostech. Oproti tomu bych v týmu našel hráče, kteří akademii neprošli a svojí prací a pílí se klukům minimálně vyrovnali.

Co je podle tebe to nejdůležitější, co by si měl hráč odnést z dorostenecké kategorie?

Jak už jsem zmiňoval výše, určitě budu rád, když si odnesou základy a principy zdravého tréninku a velkou chuť do dalšího rozvoje.

Jedním z pilířů, na kterých stojí výchova pardubických hráčů je Sokolský kodex. Jak ho vnímáš ty jako trenér a jak ho vnímají kluci, kteří už jsou spíš v pubertě?

Osobně vnímám kodex pozitivně a jsem rád, že se napříč Sokolem snažíme o jeho dodržování. Myslím, že vnímání hráčů je podobné, to že se jedná u pubescenty na věci nic nemění J

Když se zrovna nezaobíráš florbalem, jak trávíš svůj volný čas?

Vzhledem k tomu, že se florbal stal součástí mého života, rád trávím svůj volný čas tímto sportem a děním kolem něj.

Nejzajímavější florbalová osobnost podle Milana Koubka…? (a proč?)

Nejlépe mohu hodnotit lidi, které znám a z tohoto okruhu mě, jako první napadl PETR MUSIL st. (Petře promiň, ale musel jsem to nějak rozlišit J) Myslím, že jako jeden z mála v republice dokázal za velmi krátkou dobu ve florbale mnoho věci, např. posunul náš klub o několik kroků dopředu, podílel se na vytvoření skvělé party dobrovolníků a organizátorů, kterým patří díky za fantastickou atmosféru a organizaci v hokejové aréně, dále se stal členem VV ČF…to vše ve svém volném čase bez nároku na odměnu s neuvěřitelnou chutí a velkou dávkou slušnosti.