Dominiku, jak hodnotíš uplynulou klubovou sezónu 2025/2026?

"Když to vezmu výsledkově, tak samozřejmě velmi pozitivně. Elitní družstvo mužů hrálo poprvé po osmi letech play-off Livesport Superligy a obsadilo 8. místo v ČR. B-tým zároveň dokázal postoupil do nejvyšší regionální ligy. Juniorský tým vyhrál 1. ligu a dorostenci se stali mistry České republiky. To je naprosto mimořádný úspěch, nejen pro samotné hráče a realizační tým, ale pro celý klub. Na druhou stranu se snažím dívat na věci i trochu jinou optikou, než jen přes tabulky a medaile. Těší mě, že výsledky nejsou náhodné a potvrzují správnost nově nastaveného procesu v klubu a toho, že hráči i trenéři věří společné cestě."

Junioři ovládli 1. ligu a ty jsi byl zároveň jejich hlavním trenérem. Jak silně tento úspěch prožíváš osobně?

"Osobně samozřejmě hodně. Když jste s týmem prakticky každý den, prožijete s hráči celou cestu, těžké momenty, pochybnosti, tlak i radost z progresu. O to větší emoce potom přijdou ve chvíli, kdy se celá sezóna povede zakončit úspěchem. Na ten tým jsem opravdu hrdý. Pro mě osobně je navíc cenné i to, že spousta hráčů je pod mým vedením od té doby, co jsem přišel do klubu a sleduji jejich herní i lidský vývoj. Pak ten úspěch nevnímáte jen jako jednu vyhranou soutěž, ale jako potvrzení, že práce celé organizace dává smysl."

Nyní se zastavme u dorostenců. Titul mistrů ČR je obrovská věc. Co vše za tím stálo?

"Je to kombinace několika faktorů. Kvalita hráčů a dostatečná konkurence v týmu je samozřejmě jedna věc, ale ta sama o sobě nestačí. Klíčová byla každodenní práce, disciplína, nastavení týmu a velká mentální odolnost. Ten tým měl charakter, uměl zvládat těžké momenty, tlak i očekávání. Na tom má obrovský podíl hlavní trenér Ondra Kroutil, ale velký kredit patří i realizačnímu týmu, protože odvést takovou sezónu není otázka jednoho povedeného víkendu, ale měsíců systematické práce."

Dá se říct, že SOKOLI Pardubice dnes patří mezi českou mládežnickou špičku?

"Výsledky tomu odpovídají, ale podobná hodnocení nechávám spíš na ostatních a je potřeba výsledky potvrzovat i v dalších sezónách. Co ale říct můžu, je to, že chceme být klubem, který je dlouhodobě respektovaný kvalitou práce. Nechceme stát na jedné silné generaci, chceme mít systém, který funguje napříč kategoriemi."

Co ostatní mládežnické kategorie, ne vše se přece měří medailemi?

"Přesně tak. To je hrozně důležité zmínit. U mladších kategorií se nesmíme nechat zaslepit výsledkem. Máme radost z progresu starších i mladších žáků, kde je vidět posun v individuálních dovednostech, herním myšlení i návycích. U elévských kategorií je pro nás zásadní, aby děti získávaly vztah a zápal ke sportu, pohybu a učily se správným základům. Tam opravdu není primární otázka, jestli někdo vyhrál, nebo prohrál o deset gólů. Mnohem důležitější je, jak hráči vypadají za dva roky nebo za pět let."

B-tým mužů postoupil do Regionální ligy. Jak důležitý je to krok pro klub?

"Jsme za to opravdu rádi, protože právě podobná soutěž je pro nás velmi důležitá z pohledu rozvoje hráčů v juniorském věku. Potřebujeme vytvořit kvalitní prostor pro ohrávání juniorů v dospělém florbale. Přechod do mužů je nejtěžší krok vůbec a právě B-tým v kvalitní soutěži může být ideálním mezistupněm. Zároveň nechceme být v Regionální lize do počtu, ambice máme určitě ještě vyšší – celostátní divizi. Směr máme nastavený jasně a s garantem projektu, bývalým superligovým hráčem Davidem Žáčkem, věřím, půjdeme nahoru."

Jak obecně vnímáš fungování B struktury družstev v klubu?

"Jsem rád, že se nám B struktura postupně rozrůstá a stabilizuje. Do dalšího ročníku soutěží přihlásíme další nová družstva. Je strašně důležité, aby měl klub prostor nejen pro výkonnostní hráče, ale i pro děti a hráče, kteří chtějí sport dělat s radostí, rozvíjet se vlastním tempem a mít pozitivní vztah ke sportu i kolektivu. Velké poděkování patří všem trenérům, kteří se těmto týmům věnují, rád bych zmínil  Petra Vokála, Pepu Štorka, Radima Olivu, Davida Plachého a patří sem i všichni jejich asistenti a spolupracovníci. Ta práce často není tolik vidět, ale pro fungování celého klubu je velmi důležitá. Úplným základem všeho je podle mého, aby děti sport bavil. Pokud mají radost z tréninků, chodí do haly rády a vytváří si vztah ke sportu i týmu, pak má celá práce obrovský smysl."

Kde vidíš největší posun v mládežnické struktuře klubu?

"Určitě v systematičnosti práce a názorové otevřenosti. Máme jasnější principy, lepší návaznost mezi kategoriemi a větší trenérskou spolupráci. Vnímám to tak, že v minulosti byly některé věci mezi kategoriemi a klubovými trenéry více oddělené, separované. Dnes se snažíme fungovat jako jeden tým, kde na sebe jednotlivé kategorie a trenéři navazují a spolupracují spolu."

Co za výzvy čeká v sezónách příštích?

"Jednoznačně udržet kvalitu a dál ji posouvat. Úspěch je krásný, ale zároveň trochu nebezpečný, protože může vzniknout falešný pocit spokojenosti. Velké téma je trenérský rozvoj. Kvalitní hráče bez kvalitních trenérů dlouhodobě nevychováte. Tady bych rád oslovil trenéry, kteří hledají novou výzvu a chtějí se profesně posunout – stále hledáme nové tváře do týmu. A pak samozřejmě přechod hráčů do dospělého florbalu. To je oblast, kde chceme být ještě silnější."

Jak důležitá je pro klub práce s nejmladšími kategoriemi?

"Absolutně klíčová. Tam se tvoří všechno. Pohybové návyky, vztah ke sportu, technika, radost z hry. Lidé vidí úspěch mužů v superlize nebo dorostenecký titul, ale to všechno začíná o mnoho let dřív na trénincích přípravek a elévů. Obrovský respekt patří všem trenérům těchto kategorií - Oto, Elo, Míšo, Filipe, Davide a další, díky!"

Důležitou součástí klubu jsou i rodiče našich mladých hráčů, jak vnímáte jejich roli a podporu?

"Bez rodičů by to vůbec nešlo! A tím nemyslím jen pomoc s logistikou na zápasy a fandění při utkáních. Extrémně důležitá je vzájemná důvěra a podpora v klubových procesech, nebo i v podobě partnerské finanční podpory na činnost klubu. Vždycky se snažíme dělat rozhodnutí s ohledem na dlouhodobý rozvoj hráče. To někdy nemusí být na první pohled nejlíbivější cesta, ale když klub, hráč a rodiče táhnou za jeden provaz, funguje to mnohem lépe. Samostatnou kapitolou je skupina rodičů, kteří si chodí každý čtvrtek večer florbal i aktivně zahrát, mají za sebou dokonce už i přátelská utkání, která mají neskutečný náboj, ale vždy jsou v duchu fair-play – klobouk dolů."

Co bys chtěl na závěr vzkázat celé klubové komunitě?

"Velké poděkování. Hráčům za práci, trenérům za energii a čas, rodičům za důvěru a podporu a přátelům a fanouškům za atmosféru, kterou kolem klubu vytvářejí. Máme za sebou silnou sezonu, ale bereme ji hlavně jako motivaci pokračovat dál."