V juniorské lize se vám podařilo postoupit mezi 12 nejlepších celků ligy, jaké byly v týmu pocity po postupu?

Určitě skvělé. V týmu panovala dobrá atmosféra, která se přenesla do zápasů a myslím si, že to byl klíč k našemu vítězství. Na předsezónním teambuildingu jsme si dali postup mezi TOP 12 jako jeden z hlavních cílů a jsem moc rád, že se nám tento úkol podařilo splnit a díky tomu hrát kvalitní zápasy s kvalitními soupeři.

Kvalifikací jste prošli poměrně suverénními výkony a po slušných výkonech proti Mladé Boleslavi jste šli vstříc play off, byla na týmu vidět velká touha zvítězit?

Touha byla obrovská, bylo to z nás cítit. V kvalifikaci jsme nejdříve narazili na týmy z Českých Budějovic. Ti pro nás nepředstavovali moc problémů, a tak jsme si došli pro pohodlná vítězství. Ale až dvojzápas s Mladou Boleslaví měl ukázat, jak na tom vlastně jsme. I přes dobrý výkon byla ale Boleslav o chlup lepší a zaslouženě postoupila z prvního místa. O postup mezi TOP 12 jsme hráli s Black Angels. Byl to velmi vyrovnaný dvojzápas, kdy se nám hlavně díky výbornému Denemarkovi v brance a lepší produktivitě podařilo zvítězit a postoupit do A skupiny.

Tobě samotnému se letos velmi dařilo, v kvalifikaci jsi zapsal 9+7, v play off poté 4+2, dokážeš nějak popsat, proč se ti tak dařilo?

Myslím, že hlavní důvod je ten, že na začátku sezóny jsme přešli na nový herní systém, který si myslím, že mně i ostatním spoluhráčům sedl o dost více. Systém je rychlejší, útočný a velmi fyzicky náročný, ale já jsem za tuto změnu velmi rád. Další hlavní faktor byl ten, že moji spoluhráči mě často nacházeli před poloprázdnými brankami a pro mě bylo jednoduché vstřelit nějaký ten gól. Za to si určitě mí spoluhráči zaslouží pochvalu. Florbal je kolektivní sport, bojujeme jeden za druhého, takže kdyby nebylo mých spoluhráčů, nikdy by se mi takhle nedařilo.

Hned po postupu se během reprezentační přestávky přerušily soutěže, byli jste v dobré formě, je tato pauza velkou ránou pro celý tým?

Rána je to veliká. Měli jsme dobrou formu, bohužel doba je taková. My teď musíme makat doma, udržovat se v kondici a čekat, než nám vláda dá možnost zpátky naskočit do normálního tréninkového režimu.

Dostali jste od trenérů na pauzu nějaké individuální plány aby jste se udrželi ve formě?

Ano. Od kondičních trenérů Ondřeje Almašiho a Kačky Levínské jsme dostali do XPS tréninkové plány, které nás mají udržet v kondici, abychom pak, až nám vláda dovolí vrátit se zpátky na tréninky, nezačínali zase od nuly.

Jaké máš florbalové plány do budoucna?

Mým přáním je samozřejmě si zahrát Superligu za Pardubice. Vím ale, že v týmu je velká konkurence a nemusí se mi to podařit. Každopádně bych chtěl u florbalu nějakým způsobem zůstat. Uvidíme, jak se to všechno nakonec vyvrbí. (úsměv)

Kromě florbalu samozřejmě nemůžeme zapomínat na vzdělání, jakou střední školu studuješ?

 Jsem ve třetím ročníku na Obchodní akademii a Jazykové škole v Pardubicích.

Na jakou vysokou školu se chystáš? Co tvé životní plány?

Vzhledem k tomu, že jsem ještě ve třetím ročníku, tak mám ještě čas na přemýšlení. V hlavě ale představu mám. Po úspěšném ukončení školy v Pardubicích bych chtěl jít do Prahy na Fakultu tělesné výchovy a sportu, tak snad se mi to podaří. Plány na život asi úplně nemám, chtěl bych se v životě bavit a být ve svém životě šťastný a spokojený.

Asi během tréninků a zápasů není moc volného času, když se však nějaký najde, jak ho rád využiješ?

Každý čtvrtek jsem chodil hrát fotbal, a pak jsem šel na trénink. Jinak když je čas, tak chodím s kamarády ven, když venku prší, rád si zahraju FIFU nebo NHL na Playstationu.